Ukázky z knih
Valkýry
neurčeno
Šli ještě hodinu. Museli ujít asi sedm kilometrů, a jezero se zdálo jen „o kousíček“ blíž.
Dopoledne už pokročilo a slunce začínalo pořádně připalovat.
Paulo se ohlédl. Pořád ještě viděli auto, maličký červený bod, který nesměli ztratit z očí. Při pohledu na auto si uvědomil cosi velice důležitého.
„Tady se zastavíme,“ řekl.
Vítěz je sám
7.22 RÁNO
Probudí se v 7.22 ráno. Mnohem dřív, nežli vyžaduje jeho tělo, ale ještě neměl kdy přizpůsobit se časovému rozdílu mezi Paříží a Moskvou – kdyby byl ve své kanceláři, už by byl absolvoval alespoň dvě tři porady s podřízenými a připravoval se na oběd s novým zákazníkem.
Záhir
Jsem svobodný člověk
Ona, Esther, válečná zpravodajka, která se právě vrátila z Iráku, protože každým okamžikem tam má dojít k invazi, třicetiletá, vdaná, bezdětná. On, neidentifikovaný muž mezi třiadvaceti až pětadvaceti lety, snědý, mongolských rysů. Oba byli naposled viděni v jedné kavárně v ulici Faubourg Saint-Honoré.